Žiju ve světě kde ďáblové nosí pradu a žabky se házejí do Seiny.Jsem doma tam, kde s vámi v histrorickém taxi sedí Hemingway a Vivienne Westwood klape podpatky po mramorové podlaze.Mám ráda kavárnu u dvou mlýnů, vůni nových knih a taky chaotičnost plánovacích diářů.
Neumím používat nic jiného než sarkasmus a řasenku.Jmenuji se kočičí zlato a nejvíc ze všeho miluji, když něco můžu udělat úplně sama, taky sukně do pasu, podpatky a ranní kávu.
Vítejte v mém pekle. V pekle kde cigarety dávají dobrou noc a závěsy zatahuje ten nejčernější humor.
-Pyrit

June 2014

Hannibal je kanibal.

26. june 2014 at 19:04 | Pyrit Rose |  13tá komnata
Pohádka o tom jak jsem dosledovala Hannibala.

Konečně jsem dojela Hannibala a cítím, že bych se snad i zanedlouho mohla stát součástí jeho fandomu. Vlastně mě k tomu dokopal špatný pocit z nedokončené práce, a taky milý. Ten totiž poslední episodu zvládnul daleko dřív než já, a dušoval se, že jestli svůj zadek nepřilepím na židli a nedokoukám to -hnedteď-, tak mi řekne, kdo všechno umře.
A není zrovna příjemný vědět kdo umře.
Obvzlášť když vám příběh přichystá takový šok.
(olala už běžím)
Myslím, že každý seriálově vzdělaný člověk se k Hannimu jednou dokope. Zvlášť když je detektiv takovej ňufík. A sám Hanibal je prostě..so brainy so sexy.
Myslím že o seriálu si každý dokáže najít co potřebuje, stejně tak i o postavě. Přesto vám také něco popovídám.
Seriál není založen pouze na něm, vlastně je to hlavně seriál o tom jak se snaží zmanipulovat ňufíčkovatého detektiva Willa. Řekla bych že pošahaných vražd si taky užijete do sytosti, nejde jenom o vraždy samotného Dr. Hannibala Lectera ale o spoustu další nevídaně brutálních a pošahaných zabijáků. Upřímě jsem si většinu takových případů ani nedokázala představit takže obrovská poklona fiktivním zabijákům.
Při sledování máte jenom dvě možnosti. Vlastně tři. Buď se zamilujete do Willa, Hannibala a při nejlepším do obou zároveň. Tedy..vlastně spíš..když se vám jeden hodně znechutí, přešupačíte se k fangirls toho druhého a naopak.
(Když máš rád sériové vraždy tak si zatleskej *tlesk* *tlesk*)
Samotný Hannibal je velice inteligentní, sečtělý, odměřený manipulátor, který ve své blízkosti snese jenom některé lidi.(ajetosexysamec) Navíc má supr bejvák a skvěle vaří.(převážně lidi)-V dálce slyšíme vytí sexuchtivých fangirls-
Musíte si uvědomit jednu věc. Seriál je nejspíš opravdu pro silnější povahy. Od labužnického krájení lidské nohy se dostaneme k mozajce ze slepených mrtvol. Ale nebojte, v momentě kdy se lidské plíce dostanou na pánev to stejně působí spíš jako show o vaření než vražda.
Osobně sem si seriál užila nejvíc jak to šlo, i když jsem občas seděla jak opařená. A narozdíl od milého, jsem dokonce u jakékoli scény dokázala i jíst, takže míru snášenlivosti těchto nechuťáren si musíte ozkoušet sami. Nalejme si čistého vína, je to velice dobrej seriál, i když jsem měla pocit že mi možná něco chybí. Ale zas tolik mi toho nechybělo.
Je to inteligentní, čistý, ponurý, originální, vlastně velice originální, zamotaný, nepředvídatelný, prostě uplně WTF OMG a strašně psycho.
K tomu psychu se ještě vraťme.
Prostě vám to v těch hodně-manipulátorskejch-dílech vymrdá mozek z hlavy. Myslím, že sami poznáte, že nemůžete dělat unáhlené závěry a hlavně..nic není tím, čím se zdá být.

Je to boží seroš pusťte si ho opice. Sou přece prázdniny, tak nepředstírejte, že budete něco dělat. Proč první týden prostě nestrávit v přítmí svého pokoje, s manipulátorským kanibalem. Ha?
Dosledovatelnost seriálu se zachovaným zdravým rozumem: +-4dny. Pokud na to máte.
Čauky mňauky. Pyrit

Stress a tibetský relaxační songy kterejm nerozumim

11. june 2014 at 19:51 | Pyrit Rose |  13tá komnata
Drahému jsem řekla, že jdu spát.
Co jsem dělala místo toho?
Ono dostat první pořádnej hysterák není nic pěknýho.
Určitě je většina z vás vystresovaná úplně stejně jako já.
Pořád.
Navíc já udělám i z hovna divadlo. Jak milý velice rád připomíná.
Pojďme si popovídat o tom našem stresu. Protože se stres mnohem lépe obkecává, než léčí.

Jak už jsem dneska stihla poznamenat, venku je snad 60stupňů a mám takovej pocit, že kdybych vystrčila stejk z okna tak se ugriluje (takže pokud někde uvidíte stejk visící z okna na rybářským prutu, víte kde bydlim). To znamená, že každou druhou dušičku v takto teplé oblasti bolí hlava. Mnohem lepší zážitek to je, pokud máte na starosti i něco dalšího.
šukajícíslonivhlavěoujé
Mezi fyzické projevy stresu mimo jiné patří: bolesti krku, ztráta hlasu, vyrážky (hlavně v oblasti citlivé pokožky-tojestobličej), opary, únava, nespavost, závratě, pocity extrémního hladu nebo nechutenství a v neposlední řadě i velice příjemná ječná zrna na očních víčcích (to máte z toho jak bulíte a furt si do očiček hrabete) a všeobecně velice oblíbený průjem.
Teď si zkuste mít všechno zároveň a neposrat se z toho. (Pokud tedy máte i ten průjem tak asi smůla)

Místo kruhů pod očima mám lebeční krátery, koutky mám plný podivnejch vyrážek, jsem červená jak rajče, smrdím tak že bych ve smradivosti porazila i tlustýho řidiče náklaďáku, chci spát ale nejde to tak místo toho jím, do toho mě bolí břicho a nakonec se z toho poseru.
To že brečím kvůli všemu je snad úplná jasnačka.
No fakt.
Nevěřili byste jak moc je k pláči, když se na vás podívá kočka.

Chci pít spoustu čaje ale ve skutečnosti bych potřebovala místo čaje asi tak 50%. Padesát procent čeho? Lihu.
Milý byl dneska tak otravně milý. Srdíčko srdíčko. Ovšem kromě jeho vdechu lásky a spousty koťátek (kterými ho zahrnuji stejně jenom já) jsem se zmohla ledatak na objímání kapesníků a mručení pod vousy, když jsem se náhodou musela setkat s vetřelci.
A je těžké se s nimi nesetkat, když ve vašem domě bydlej tři.

Každopádně nyní, obrněná sarkasmem, vyčerpaná po svém záchvatu a vysoplená na rok dopředu, můžu jít konečně klidně prokrastinovat.
Jak zládají stres opice?
Ono je to asi všude stejný.



O tom jak nám chybí naši milí a jak moc jsou konce pololetí na hovno.

11. june 2014 at 13:42 | Pyrit Rose |  Diary
Poslední dobou chci být pořád jenom starší. Třeba o den. O osm let. O rok. O pár hodin.
Jenom aby mi to všechno co nejdřív uteklo a já mohla dělat věci které chci. Zážitky které chci.
Viď prcku.
Venku je snad 98765456789 stupňů celsia. Když vám to hnusný dusno vleze až do lebky, nepomůže ani sedět jenom ve spoďárech před otevřenou ledničkou. Každá půlka prdele se mi potí zvlášť a mám takovej divnej pocit, že ta pravá víc. Takže kdokoli se snaží se mnou zavést v posledních dnech nějakou řeč, vždycky místo odpovědi uslyší:
1. Do psí píče já nenávidím léto.
2. Nesnáším zmrzlinu. (ovšem chci zmrzlinu)
3. Nesnáším vedro.
4. Nesnáším slunce.
5. Nesnáším tě.
6. Je mi moc horko nemůžu mluvit.
7. Kolik je kurva stupňů?
8. Doraž mě.
Když nad tím tak přemýšlím, asi nikdo neprožívá počasí tak jako já.

Učit se na všechny závěrečný testy s bolestí hlavy, spoceným zadkem a v kalhotkách je taky zážitek pro gurmány. Ne. Vlastně vůbec není. Připadám si jak v přípravným táboře. V táboře kterej vás má připravit do pekla. A satan si vybral pěkně debilní termín.
Navíc máme vlastně do konce pololetí asitak zhruba sedm dní a do nich nacpáno 13testů. Pro někoho kdo má fyzické příznaky stresu je to mimochodem další gurmánský zážitek.
Jak konec školních radovánek prožívají mé milé opice?
Nesnáším léto.
Pyrit