Žiju ve světě kde ďáblové nosí pradu a žabky se házejí do Seiny.Jsem doma tam, kde s vámi v histrorickém taxi sedí Hemingway a Vivienne Westwood klape podpatky po mramorové podlaze.Mám ráda kavárnu u dvou mlýnů, vůni nových knih a taky chaotičnost plánovacích diářů.
Neumím používat nic jiného než sarkasmus a řasenku.Jmenuji se kočičí zlato a nejvíc ze všeho miluji, když něco můžu udělat úplně sama, taky sukně do pasu, podpatky a ranní kávu.
Vítejte v mém pekle. V pekle kde cigarety dávají dobrou noc a závěsy zatahuje ten nejčernější humor.
-Pyrit

Pamatuješ si, jak jsme všichni umřeli?

26. august 2014 at 22:51 | Pyrit Rose |  Myšlenkové medúzy
Nepamatuju, ale chtěla bych.
Čím je člověk starší, tím více své prázdniny promrhává. Prázdniny se stávají pouhopouhým delším víkendem za který se nic nestihlo a vymyslelo se příliš málo příběhů o hvězdách.
Nejspíš jsem za celé prázdniny nevymyslela ani jeden příběh o hvězdách.
Možná za celý rok.
Nebo daleko víc let.

Pamatuješ jak jsme všichni umřeli?
Ne.
Chtěla bych se zabít. Ve svojí hlavě a pak se znovu narodit.
Možná by to bylo krásné. Nikde žádný zápach krve. Prostě jen tak umžít. Začít od začátku.
A možná by beznadějní lidé stejně nedělali nic jiného, než stále umírali. Dokola. Dokola. Dokola.
To by nebylo krásné.

Smutné oči velkých lidí. Kdo je chrání? Malí lidé s velkou duší. Do roztrhání těch duší. Možná.
To máte za to, že se s vámi cítí 365krát 24hodin v bezpečí.

Venku je konečně zima. Teda "zima". Tak těch deset stupňů, to jak léto utíká do náručí podzimu. Nechá ze obejmout jeho pažemi a je tak spokojené a malinké, že se v hřejivém podzimu úplně ztratí. Za chvilku bude slunce zlaté a přitom studené. Hlavně když bude padat. Jako dítě jsem byla skálopevně přesvědčená, že slunce padá z oblohy každou noc, někam do moře.

Když je venku chladno, je dobré nechat otevřené okno. Pořád.
To abychom se nechali ještě více milovat. Teplými polybky pokrývat ruce a slzy pít místo čaje. To abychom si mohli půjčovat oblečení a nacházeli naše milované přerývavě dýchající věci zachumlané hluboko pod peřinou.

Víš jak všichni umřeme?
Ne.
Nikdy nesmíme umřít. Víš?
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Gabe Gabe | Web | 31. august 2014 at 20:41 | React

mohlo by byť zaujímavé zomrieť a začať odznovu. Možno by sa mi to páčilo.
Ale kto vie. Možno by to vôbec nebolo fajn.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama