Žiju ve světě kde ďáblové nosí pradu a žabky se házejí do Seiny.Jsem doma tam, kde s vámi v histrorickém taxi sedí Hemingway a Vivienne Westwood klape podpatky po mramorové podlaze.Mám ráda kavárnu u dvou mlýnů, vůni nových knih a taky chaotičnost plánovacích diářů.
Neumím používat nic jiného než sarkasmus a řasenku.Jmenuji se kočičí zlato a nejvíc ze všeho miluji, když něco můžu udělat úplně sama, taky sukně do pasu, podpatky a ranní kávu.
Vítejte v mém pekle. V pekle kde cigarety dávají dobrou noc a závěsy zatahuje ten nejčernější humor.
-Pyrit

Jak u nás voněj mrtvý fialky?

9. april 2015 at 15:07 | Pyrit Rose |  Deník opuštěné ženy
Víte..občas, když člověk něco neustále cvaká do počítače, úplně zapmene, jak krásné je psát na papír.
Osobně jsem pojmula podezření, že pokud bych nechodila na střední, kde si poznámky musíme dělat ručně, zcela jistě bych už dávno zapoměla jak moje písmo vypadá.
Teda.
Není o co stát.
Je celý rozpláclý a ležatý, střapatý a přitom upjatý. Taky nechápu jak jsem mohla tak divoký monstrum vyšlechtit z písanky na který bylo napsaný 1.A.

Unavená, rozpolcená, ztracená toužím.
Ztratila jsem svoje staré já?
Chybí mi.
Chybí mi ztracené já úplně všech.
Ztratá je ztráta a smrt je smrt. Proč netruchlit pro to co umřelo?
Protože je to zbytečné? Není. Ale zbytečné je truchlit zbytečně. Chápete co tím myslím?
Myslím tím že psi nedělaj kočky. Les chiens ne font pas des chats. Nové já nás všech je produktem toho starého že?
Ne.
Prej očas to starý já prostě zmizí. A objeví se úplně nový. Nevím, ale cítím to.
Nechci.
Toužím.
Znamená "bát se života" a "být životem vyděšen" to samé?


Uschnuly mi fialky co jsem měla na stole. Uschnem nakonec všichni? Zeptala bych se fialek, ale jsou mrtvý. Nepříjemný co? A jak že u nás voněj mrtvý fialky? Jako mrtvoly. Nesu se ve víru nekonečných francouzských přísloví a přepadovek a udatně bojuji za svou jedničku dvojku. Žiju ve světě nekonečně nudné auttoškoly, nebetyčně děsivých testů, zoufale neukojitelné touhy a bezlepkové diety.

Po dlouhé době a zase zcela ztracená. Pyrit.
 

1 person judged this article.

Comments

1 Yuki Yuki | 12. april 2015 at 14:16 | React

Trochu mě děsí jak moc mi tento článek přijde výstižný,věta "chybí mi ztracené já úplně všech" se mi zaryla do paměti,nejspíš proto,že jsem ji přečetl asi pětkrát, jak moc vystihovala to,co cítím. Je to smutné a zároveň jsem rád,že nejsem jediný kdo to takhle cítí.Chybí mi to mé staré já,horší je že ve mně stále je,ale dřímá,protože jsem neprojevil snahu ho zatím probudit. Ale chybí mi staré já ostatních,zvlášť když mi smutně poví "Já už neumím být jako dřív." Bolí to nostalgicky,sladce a smutně,víc než by mělo.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama