Žiju ve světě kde ďáblové nosí pradu a žabky se házejí do Seiny.Jsem doma tam, kde s vámi v histrorickém taxi sedí Hemingway a Vivienne Westwood klape podpatky po mramorové podlaze.Mám ráda kavárnu u dvou mlýnů, vůni nových knih a taky chaotičnost plánovacích diářů.
Neumím používat nic jiného než sarkasmus a řasenku.Jmenuji se kočičí zlato a nejvíc ze všeho miluji, když něco můžu udělat úplně sama, taky sukně do pasu, podpatky a ranní kávu.
Vítejte v mém pekle. V pekle kde cigarety dávají dobrou noc a závěsy zatahuje ten nejčernější humor.
-Pyrit

December 2015

Na dlouhý kecy se sere. Kurva práce.

7. december 2015 at 21:46 | Pyrit |  Myšlenkové medúzy
Dneska snad jen krátce,
ono je to lepší.
Na dlouhý kecy se sere dřív než doletí ke sluchovodům posluchače.
(I love his invisible but beatiful smile)-jen ti fakt dobří vědí proč jsem udělala v téhle větě tu vtipnou chybu.
kdo pozná toho pána má u mě žvejku by the way

Fakt nemám náladu.
Nemám náladu učit se na přímačky na školu, který stejně neudělám protože nejsem dostatečnej dříč.
Tak se uč. Můžeš využít všechen čas.
Jo? A bude to i pak kurva správný?

Spoustu věcí nezažiju protože jsem zapadla a snažím se zapadnout jak nejvíc to jde. Aktuálně je to to nejlepší co můžu udělat. Ty věci, který jsem kdysi, někdy a teď chtěla prožít, nezažiju z různejch důvodů.
To, že nikdy nedonesu Sokratovi víno, bylo teda celkem jasný. O pár stovek jsem se zpozdila.

Vysrala jsem se na tisíce spontálních výletů a udělala sotva žádnej. Vyprdla jsem se na dráhu talentovanýho feťáka a alkoholika a čert ví, jesi je to dobře. Vysrala jsem se do prdele práce na hodně věcí, tak by asi bylo dost blbý posrat i tu školu.
Ale ja fákt nemám náladu.
Dívat se, jak se mi všechno sype a pokud se na tu blbou školu dostanu, tak mám i pak všechno nalajnovaný. Je to super budu šťastná, lovatá, zakulacená a možná už si nikdy nevzpomenu na můj původní plán o beatnickém životě. Jenže co když si vzpomenu.
Hej kámo řeknu ti.
Ten vlak nezastavuje a kurva jede, jede a pokud nechceš bejt smutnej bezďák tak neexistuje žádná zastávka na znamení. Nedá se vyskočit a není tu signál.Ten životní vlak teda nejede tak úplně do prdele. Jenom se prostě oklikou vyhneš veškerýmu vzrušení, pokud občas nechodíš do práce se zbytkáčem.

Nemyslim to nijak zle. Vždyť na to sama dřu. Jenom ten debilní puberťák uvnitř mě asi není spokojenej s naší vizí. Chodit do školy je potřeba abys pracoval což je taky potřeba a nemůžeš přece relaxovat celej život no ne. Jenom na ty svoje francie a postele v londýně, a práce v japonsku a šlápoty na měsíci, taky na svoje napsaný knihy a cestování časem můžu zmžiku vmžiku zapomenout. Je to fakt jenom chvilka. Prásk a je to, ani ses nepokusil a už nemůžeš.

Ale víš co? Sám sis to vybral.
Tak se vzpamatuj.
Pyrit.